****************

Jednoho krásného letního dne měl Dračí Dech zrovna volno. Jeho vládce Picador si odskočil do Země králů do vykřičeného domu, jak s oblibou říkal, vysypat starosti a pytel. :D A tak poslal jednoho zajatého , smrdutého Skřeta, s poselstvím za svým bratrem Sentinelem Iron Fistem, jestli by si neskočil na pár škopků medoviny a trošku té zábavy s lehkými ženami. Za necelou hodinku se Skřet vrátil z přeraženým nosem, zlomenou nohou a na zádech měl vyryto nožem, že pozvání přijímá a dají si sraz v Železné veži ve vyhlášeném podniku u Rózy. Jak řekli, tak se stalo. Po dlouhé době se viděli, jejich poslaní je na dlouhou dobu od sebe oddělilo a jak to tak chodí, u jednoho škopku nezůstalo. Ano , správně tušíte. Ožrali se, jak zákon káže, a jelikož to byli oba chlapíci od rány, rozhodli se, že decentně upraví interiér hospody a použijí k tomu místní verbež, která se scházela v lokále. Jako první jim padli do oka Skřeti v rohu hospody, která hulákala v rohu. Pustili se do nich, až Skřetí chlupy lítali vzduchem, radost pohledět. Jen vypité množství medoviny způsobovalo, že sem tam došlo i k nečekaným událostem. Třeba když Sentinel Iron Fist dostal ránu do břicha palicí, a to co následně předvedl, přivedlo Dračího Decha na myšlenku, proč nemá radši ve jménu Železná šavle . Místo pěstí těch pár škopků medoviny způsobilo slušnou destrukci v řadách Skřetů i na vybavení hospody. Když tu zkázu viděla Rózy, nadmula své poprsí číslo 10 a oba, jak Dračí Dech, tak Sentinel Iron Fist, dostali takovou facku, že se zastavili až před hospodou v korytě pro prasata. Jejich hlavy, zmatené množstvím medoviny, nechápaly, která síla je vyprovodila z lokálu. Sentinel to dokonce sváděl na Démona kamene, kterého nejaký ožralý mág omylem seslal na hospodu místo na pevnost, přičemž pohled na hospodu tomu docela odpovídal. Přeci jenom letící skřet, který dostane ránu do hlavy udělá dost škody, tak moc to tihle dva týpci zřídili. Nakonec oba dva usoudili, že nebudou radši pátrat po tom, co je vyhodilo ven. Přeci jenom je docela bolela hlava po té ráně, tak se vyhrabali z koryta a rozbitým oknem ,teda spíše otvorem, po něm hodili dovnitř každej pytel zlaťáků za škody, které způsobili a rozhodli se, že odkráčí ke svým domovům, pokud se tedy jejich pohyb dal nazývat chůzí. Byli víc na zemi, než na nohou. Cestou se ještě bavili kopáním zbylých skřetů před sebou a jejich hurónský smích se nesl do daleka, když se jim povedl dobrý zásah, který Skřeta buď rozmáznul o strom a nebo ho poslal hodně daleko někam do skal. Ráno se Dračí Dech probral s šílenou kocovinou, což bylo poznat na prvním zajatém skřetovi, který mu přinesl snídani do postele. To, co z něj zbylo, nestálo za řeč. Jen zamést na lopatku a vyhodit. Tento akt mu trošku spravil náladu, vylezl z pelechu a protáhl své bolavé tělo. Zaujatým pohledem do dálky si bručel pod fousy: “To léto mně nedělá dobře, nějak mě z něj bolí hlava. Už aby byl zase podzim.”
****************
Jednoho krásného letního dne seděl Sentinel Iron Fist na cimbuří, nad hlavní bránou jedné pevnosti v Zemi koní, a pozoroval, jak jeho pán Sir Mike Irons na cvičišti “machruje” před ostatními veliteli armád při střelbě z luku. Zrovna se šeredně nudil a jen tak lelkoval. Házel kamínky přes hradby do vodního příkopu. Najednou ucítíl nějaký puch. Skřeti ! Zpozorněl a před příkopem zahlédl skřeta, jak rychle běží do pevnosti. Vyrazil mu naproti. Seběhl z hradeb a těsně před bránou chtěl za běhu tasit meč, jenže zakopl a spadl skřetovi rovnou pod nohy. Ten přes Sentinela přepadl, zlomil si nohu a rozbil nos. Poté, co se oba trochu vzpamatovali, skřet sdělil, že ho posílá Dračí Dech s pozvánkou na žejdlík medoviny. Sentinel vzal pero a papír, narychlo na skřetových zádech načmáral vzkaz: “Sejdeme se u Rózy.”, až mu pero ujelo a poškrábal skřetovi záda. Zanedlouho se oba sešli v tom strašným pajzlu u Rózy. Sedli si ke stolu a rozhlédli se kolem. V rohu, kousek za dveřmi, ležel na stole zhulákanej Hexisák, u pece postávali Conqueror s Užabáčkem. Nejspíš zase probírali, co všechno sežerou. U baru seděl elf Archangel a tvářil se důležitě. Samožřejmě si oba poručili škopek. A ne jenom jeden, aby zapili to letní vedro. Když už byli hodně pod parou, začal Dračí Dech něco pokřikovat na skřety, kteří tvořili vetšinu osazenstva putyky.  Spustila se slovní roztržka. Dech při tom začal kolem sebe mávat poloprázdným škopkem, až trefil Sentinela do břicha. Akce spustila příslušnou reakci a medovinová šavle přistála na stole před Hexisákem,  také trochu na něm. Ten se s trnutím probral z alkoholového snu a v domění, že se útočí na hrad Dark Elfa, seslal přímo v hodpodě dva démony kamene. Démoni začali trhat putyku na kusy a vzduchem mezi kamením poletovali i skřeti. Sentinel okamžitě skočil na zem pod stůl. Dračí Dech jen tak nevěřícně zíral a poslední, co uviděl, byla démonova zadnice. Pak ho srazil kolem letící skřet a oba skončili venku v prasečí ohradě. Poté, co démoni zmizli, vyplazil se Sentinel ven ze zbořeniny a vysvětloval Dechovi co se stalo. Ten kroutil hlavou a neustále něco mumlal o nějakých kozách. Ze zbořené hospody vyběhl Oogg a začal všechny kasírovat. Sentinel s Dechem obrátili kapsy naruby a všechno co měli, tam nechali. Vydali se na cestu zpět, Sentinel šel taktak , Dračí Dech se plazil převážně po všech čtyřech. Kolem pobíhala malá hobíťata a posmívala se těm dvěma opilcům. “S Dračím Dechem zase někam přístě vyrazím. To určitě.” pomyslel si Sentinel.
**************

Sepsali Picador a Sir Mike Irons