Můj vrk má žízeň, musel jsem zastavit u potoka na úpatí kopce. Ohlédl jsem se zpět na kopec a na horizontu se zatřepotaly prapory. Některé už byly spíš jen potrhané hadry, ale znak červeného kalicha na nich byl stále zřetelný. Po chvilce už na kopci stála ohromná armáda složená z malých skřetů a hobitů, protkávaná vysokými skuruty a temnými elfy. Jak humorný pohled to musí být, pomyslel jsem si. V očích nepřátel pod kopcem se ale zračila hrůza a mnozí se rozprchli ještě než samotný boj začal. // SMI

Více…